Dějepisná olympiáda

Kdo to byl Jan Kotěra? Název kterého průmyslového podniku v ČSR začínal na W? Byla dříve vyhlášena Československá republika nebo dříve vznikl samostatný československý stát? Podobným dotazům, které jsou pro 90% standardní populace naprostou „španělskou vesnicí“, musela čelit trojice našich reprezentantů vyslaných na okresní kolo Dějepisné olympiády, jejímž tématem bylo období První republiky – tedy léta 1918 až 1938.

Břeclav, dějiště této soutěže, nás přivítala obvyklým šedým až nepěkným dojmem, který se ale poněkud vylepšil absencí ranní zácpy dopravní. K opětovnému zhoršení dojmu došlo hned po odstavení vozidla na parkovišti, protože první kontakt s asfaltem znamenal, pro nás cizince neznalé místních zimních podmínek, asi dvoumetrový smyk. Naštěstí naši reprezentanti mají řádný výcvik ze školního kluziště a několika dlouhými slidy jsme se bezpečně dostali na schody Domu učitelů, které byly prvním pevným bodem pro klasický krok. Ihned po této zkušenosti jsem na schůzce hodnotitelů a dohlížitelů navrhl, aby se v příštím roce do propozic Dějepisné olympiády jako povinné pomůcky dostaly i brusle.

S příchodem do soutěžního sálu jsme obdrželi občerstvení a ihned poté jsme začali na soupeře vrhat sebevědomé pohledy, aby si uvědomili, kdo si přijel pro vavříny. Po krátkých organizačních pokynech vypuklo vlastní historické klání. Soutěžící museli čelit celkem 27 úkolům a svými odpověďmi si mohli zajistit maximální zisk 110 bodů. To vše za pouhých 90 minut. Ihned po odstartování olympiády se začalo naplno. Účastníci se do otázek tak vložili, že jsme téměř fyzicky cítili, jak nad jejich hlavami létají Štefánikové, besedují Pátečníci, či jak Henleinovci dělají neplechu v pohraničí. Žádný soutěžící nechtěl dát svoji kůži zadarmo a bojovalo se až do úplného závěru. Hodnotící porota opravdu neměla jednoduchou práci. Díky tomu, že jsem byl přítomen při hodnocení většiny prací, mohu potvrdit, že výsledky byly velmi vyrovnané a odpovědi soutěžících porotě nejednou zamotaly hlavu. Také naše škola se nesmazatelně zapsala, protože v odpovědi na otázku „Jak se jmenovalo divadlo, ve kterém působil Voskovec a Werich?“ bylo napsáno „Oslobozené“. Porota tuto odpověď zprvu nechtěla uznat. Po delší debatě porota došla k závěru, že termín Oslobozené  se v tehdejším Československu běžně používal. Ale teprve to, že jsem se zaručil, že maminka Patrika Hanáka pochází ze Slovenska, zabezpečilo bodový zisk.

Výše uvedené vavříny si sice protentokrát odvezli jiní soutěžící, ale naše trio se opravdu nemá za co stydět. Nejmladší Eliška Pitrová z 8. A získala krásných 48 bodů a umístila se na 26. místě, které je velkým příslibem do příštího roku, protože Dějepisná olympiáda byla organizována současně pro 8. a 9. ročníky. Na 21. místě se umístil Vít Čevelík z 9. A za 56.5 bodu. Hvězdou naší výpravy se stal již zmiňovaný naturalizovaný Čech Patrik Hanák (9. A), který získal 76 bodů a 9. místo. Stal se také úspěšným řešitelem tohoto kola Dějepisné olympiády. Všem třem našim mladým dějepiscům děkuji za vzornou reprezentaci školy a blahopřeji k dosaženým výsledkům. Věřím, že letošní výkony budou motivací pro účast v Dějepisné olympiádě pro ty, kteří mají dějepis rádi a zajímají se o historii nejen naší krásné země.

                        vedoucí družstva v zastoupení J. Souchop


© 2011 - WINY, s.r.o. hosting & webdesign